Přesně vím, kde mi v poslední době nejvíc chutnaly bryndzové halušky!
Bylo to po tom, co jsme si poprvé (za života naší generace) zakusili, jak je nepříjemné, když Vás někdo nebo spíš něco omezuje, když nemůže kdykoliv dělat cokoliv byste chtěli. Když nemůžete skočit do rychlou večeři ven, když nemůžete vídat své kamarády a rodinu.. No dost smutnění, tohle je veselý příspěvek. Každopádně tyhle omezující chvilky přinesly jistojistě nám všem různá poznání.
Já jsem poznala velmi příhodně před celou touhle dobou Kubu 🙂 Takže se to všechno dalo zvládat výrazně snadněji. No a Kuba do party přivedl i Bedřicha. Seznamte se, prosím, s Bedřichem.
Bedřich je skvělý parťák na cesty. Prostorný (více než byste čekali), spolehlivý (méně něž bychom si úplně představovali) a hlavně docela nenápadný na tu svoji velikost! Tehdy ho měl Kuba ještě napůl s kamarádem a my ho na jaře 2020 s radostí začali testovat.
První naše společné kilometry jsme zmákli na Velikonoce v dubnu 2020 směrem Krušné hory (odtud jsou i fotky výše) a pak jsme si na květen vytipovali Bílé Karpaty, kde já – ostuda – jsem do té doby ještě nebyla.
První den jsme vyrazili na Malý a Velký Lopeník:
Úplně si pamatuju, jak jsme cítili fakt až vzrušení, že jsme vlastně překročili státní hranice, což v té době bylo zapovězeno. Myslím, že už teď, 2,5 roku po první vlně covidu, se dá snadno zapomenout, jak jsme se cítili v té době. Rozhledna na Lopeníku ve znamení česko-slovenského přátelství tak byla o hodně silnějším symbolem pro všechny kolem.
Druhý den jsme si za cíl vytyčili nejvyšší vrchol Bílých Karpat, kterým je Velká Javořina (970 m n. m.). Vyrazili jsme z vesničky Květná a já si pamatuji, že nás do kopce, kterej fakt nebyl úplně nejmenší, a my zas nešli úplně pomalu, předbíhal kluk s krosnou a mimčem na zádech 🙂 Vždycky mě to dostane. A pak si taky pamatuju, že tam všude voněl medvědí česnek! Když jsme vylezli na červenou turistickou značku, vzali jsme to ještě na skok na Jelenec (925 m n. m.).
A pak už k tomu nejzajímavějšímu. Volné pláně, výhled do dáli, Slovensko jako na dlani, televizní a rádiový vysílač na špici!
Takže nejdřív trochu čumenda, užívání si sluníčka, pocitu volnosti.. a pak hurá omrknout tu chatu, která je pod vrcholkem.
Holubyho chata (920 m n.m., web: http://www.holubyhochata.sk/) byla docela v obležení a fakt si pamatuju, že tím, jak to byl snad náš první, nebo jeden z prvních výletů po lockdownu, že jsem se cítila vážně mezi lidmi nejistě, ale hrozně nadšeně a vesele. A co teprve, když jsme si objednali 🙂
Točený pivo na slunci a s výhledem bylo vážně jedna báseň!
A ty halušky? Možná to byly prostě průměrný moravský halušky, protože jsme hlavně byli nadšení, že máme čerstvý halušky v trávě.. možná byly přeci jen trochu nadpůrměrný, protože pod kopcem bylo přímo to Slovensko.. no, pro nás byly zkrátka každopádně úplně dokonalý! Hrozně jsme si na nich pochutnali.
Sestup dolů byl veselý, i když mám pocit, že jsme se tu kvůli něčemu hádali, ale evidentně to nějak přešlo 🙂
V Karpatech jsme ještě pobyli další den a ten jsme věnovali Žítkové! Tam jsme si mimo jiné koupili na farmě bryndzu, takže moment. Ty nejlepší halušky byly až ty moje domácí 🙂
Informace:
| Start | Cíl | Přes |
|---|---|---|
| Květná | Květná | Jalovec, Velká Javořina |
| Počet km | Převýšení | Datum |
| 18 | 700 m | 09/05/2020 |
GPX taháme z našich hodinek, takže trasy jsou velmi autentické – včetně všech potřebných zastávek, zacházek a obcházek 🙂
